|Na Téma| TT: Emoce a jiné nesmysly aneb -(-cítí se...)

5. srpna 2015 v 9:05 | Whirpy
Ahoj!
Rozhodla jsem, že zkusím po dlouhý době napsat článek na téma týdne. Většinou se mi ta témata nelíbí, vlastně ani tohle se mi moc nelíbí, ale je děsný vedro, stoupá mi do hlavy, nikde žádná inspirace.
Svoje téma si prostě dneska nevymyslím.


Chvíli jsem přemýšlela nad tím, jak by emoce mohly být nesmysly. Nebylo by to spíše nesmyslné bez nich? Nezavládla by v nás práznota, která by nás udržovala v děsivém klidu úplně v každé situaci? Emoce prostě patří k lidem.
Ale v dnešní době, když jde už všechno nasdílet se skutečně občas mohou emoce stát nesmysly. Mnohdy ani nemusí být skutečné, hlavně když je co sdělit svým "přátelům".
Všichni určitě známe lidi, kteří se o svůj život velmi rádi podělí s ostatními. A nasdílí na sociální sítě všechno, včetně emocí. Takže během dne se nejen dozvíme kdo kde byl a s kým, ale neunikne nám jak se cítí v rozmezí třeba takových tří hodin. Well, well...

K nasdílení nálady se pro skvělý efekt samozřejmě naskytne i škála všelijakých smajlíků (asi kdyby někomu pochyběla představivost). A pak už si jen stačí počkat na lítostivé či zvědavé komentáře, přičemž odpověd odkazuje na chat nebo nás ujišťuje, že se vlastně nic nestalo, o nic nejde, mouchy snězte si mě a ostatní, ať mě hlavně litují. Tak co to má být? K čemu potom sdílet nějaké nálady.
Lidi se často nejsou schopni se svými emocemi vyrovnat sami, poslední dobou mi příjde, že jak s pozitivními, tak negativními. A tak nasdílí jak se cítí. A co? Stejně je to akorát provokace a mnohdy taky celé neuvěřitelně přehnané.

Na jadné straně nám různé exampláře podrtskují jak je život pomalu přestává bavit (jojo v patnácti), co budou dělat bez své lásky nebo jak je dneska zase naštvala mamka až se z toho museli jít pořezat nebo něco tak. Ale opravdu jsou na tom ti lidi tak zoufale, když to stihnout nasdílet na sociální sítě (nojo, většinou facebook) a potom ještě odpovídat v komentářích? Nemyslím si.
Jsem toho názoru, že ty nejsilnější emoce si většinou necháváme pro sebe nebo ne? Kolikrát ani nejdou popsat a nikdy nás nikdo nepochopí na sto procent a tak se s tím z části musíme stejně srovnat sami. A taky být srovnaní sami se sebou. (Jinak budeme psát třeba s*ačky na facebook)
Ale samozřejmě jsme lidé a komunikaci potřebujeme. Jenomže není lepší se otevřeně svěřit někomu komu můžeme věřit? Koho to opravdu bude zajímat? Mezi čtyřma očima. A ne sedět za monitorem a emoce sdílet i s lidmi, které nemusíme třeba ani znát? To je hloupé.
A přesně tehdy se emoce stávají jinými nesmysly. Stačí jen zmáčknout tlačítko , kde to nikoho ve skutečnosti nezajímá. A kdyby náhodou zajímalo jsou tady přece komentáře: "Ale nic" nebo třeba "Neřeš" a pro vyvolené tady máme "Pojď chat".
A pak nezbývá než to všechno OSAMOTĚ obrečet pod polštářem a namlouvat si jak nás nikdo nechápe. Protože místo hledání někoho kdo by nám porozuměl i bez "chatu" budeme dál tupě sdílet nesmyslné emoce, které ani nemáme...

***
Well, tak jsem si zase náramně užila svůj slovní průjem a celé to tady vypsala. Nechci teď nikoho nijak urazit a opravdu nemám nějaký facebook komplex. Používám ho každý den a je to užitečná věc, protože většina mojich kámošů nemá viber a ani kredit. A tak celkově, kdo dneska nemá fejsbuk? Jenom mi prostě příjde, že sdílení některých věcí je tam zbytečné až otravné, hlavně ty emoce. Prostě mám z toho takový WTF pocit...
***
Jaký názor máte vy?
Mějte se!
 


Komentáře

1 Nell Nell | Web | 5. srpna 2015 v 14:05 | Reagovat

Pěkný článek ,moc se mi líbí jak si to napsala .Myslím ,že si to vystihla :))

2 L. L. | Web | 5. srpna 2015 v 14:18 | Reagovat

naprosto souhlasím, ikdyž mě ani nenapadá, jak se k tomu vyjádřit...
a samozřejmě, lepší se člověku vypovídat do očí a vědět, jak se věci ve skutečnosti mají, než jen brečet a litovat se na sociálních sítích, který mě akorát rozesmívají... uplně zkažený to všechno je a bude hůř ... achjo.

3 Girl Online Girl Online | Web | 5. srpna 2015 v 14:23 | Reagovat

Naprosto výstižné. Já tyhle osoby nikdy nechápala. Jak tady napsala slečna v komentáři přede mnou, je lepší se člověku vyzpovídat do očí, když už to chci udělat. A pokud na to nemám sílu, proč si třeba nezačít psát deník - protože v některých případech to pomáhá. Ale tohle mediální sdílení nálad a pocitů a kdoví všeho dalšího jde mimo mě. Nechápu, nechci chápat a zjevně asi ani nepochopím... Měj se krásně, článek se mi moc líbí! :-)

4 Sonča Sonča | Web | 5. srpna 2015 v 18:03 | Reagovat

Velmi výstižný a pravdivý článek. Já takové lidi nechápu, zvlášť ty, co nasdílí nějaký svůj pocit bez vysvětlení jenom proto, aby tam měly komentáře typu "co se děje". Dělá to na mě dojem, že chtějí, aby byli, nebo alespoň vypadali strašně důležití.
Když tam někdo napíše pocit a k tomu vysvětlení, tak ok, to už nějak překousnu, ale taky se mi to zdá beze smyslu...
Já nejsem ani jeden typ člověka, jak už slečny předemnou řekly, radši z očí do očí :)

5 Sárči Sárči | E-mail | Web | 5. srpna 2015 v 19:12 | Reagovat

naprosto s tvojím článkom súhlasím..ja si idem zhánať kontakty na viber a facebook si deaktivujem..nemá to zmysle..každý deň to samé :)

6 Teresa Teresa | Web | 5. srpna 2015 v 19:15 | Reagovat

Musím s tebou jen souhlasit. Jak jsi napsala není nad to, se někomu svěřit z očí do očí než to všechno psát na FB kde si to přečte každej. Já spíš nikdy nepochopila, jak každej všechno píše na facebook, ale tak každej jsme jiný :)

7 kelly145 kelly145 | Web | 5. srpna 2015 v 19:17 | Reagovat

Ja mám rada na facebooku tie články a fotky z rôznych stránok, inak môj number one je whatsapp

8 Beatricia Beatricia | Web | 5. srpna 2015 v 19:41 | Reagovat

Skvěle jsi to vystihla, je to bezvadná úvaha. Já FB nevedu, svěřovat se neumím a své bolístky a emoce si vyřeším sama. Na FB to přece nikoho nemůže upřímně zajímat. ☼☼☼

9 Zuzana Zuzana | Web | 5. srpna 2015 v 21:59 | Reagovat

logika dnešných ľudí na fb:
"Cítim sa hrozne"
koment: čo sa ti stalo?
Odpoveď: čo je teba do toho?

Nad tým sa aj mozog pozastaví :D :D
Ale inak pekne si to napísala :)

10 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 5. srpna 2015 v 22:11 | Reagovat

[9]: Přesně to mám na mysli :'DD
A jinak děkuji :) a i všem ostatním za názory :)

11 LuMine LuMine | Web | 6. srpna 2015 v 13:53 | Reagovat

Ja pridávam tieto moje emocie len ku príspevkom s fotkami alebo keď som niekde s niekým bola a cítila som sa spokojne, na kúpalisku třeba osviežene, či s priateľom šťastná. Inak tieto pocity nepridávam vôbec. :)

12 Zuzana Zuzana | Web | 6. srpna 2015 v 20:08 | Reagovat

Ahoj :) nominovala som ťa do Tag Liebster Award" :) Môžeš a nemusíš to vyplniť. :) To je už na tebe :)

13 cincina cincina | Web | 6. srpna 2015 v 21:29 | Reagovat

Já to až takhle neřeším. Ať si na facebooku každý píše, co chce.
Já přidávám na facebook ty emoce, které chci:)

14 Deina Deina | E-mail | Web | 7. srpna 2015 v 13:05 | Reagovat

Moc se mi tvůj nápad zalíbil a proto, jako jedna z výběrčích, jsem tě "nominovala" mezi nejlepší články k TT "emoce a jiné nesmysly". Celá soupiska i s tvým příspěvkem se na adrese: http://tema-tydne.blog.cz/ objeví v neděli 9. 8. 2015 kolem 12:00. Hodně štěstí v psaní :)

Deina

15 Luci Luci | E-mail | Web | 7. srpna 2015 v 13:57 | Reagovat

facebook - emoční peklo. Není snad den, kdy bych se nepřihlásila a nevybaflo na mě - uživatel... se cítí... Proč to lidi dělají? Emoce se sdílí v realitě - smích, pláč, křik... Ne na internetu -_- Ano, smajlíky využívám taky a ne vždy jsou upřímní, ale to už mi k internetu tak nějak patří. Lidé očekávají lítost a podobné věci, ale proč? Nevím... moc to sdílení pocitů nepodporuji - jen v realitě nebo maximálně smajlíky v chatu :)

16 Ter. Ter. | Web | 7. srpna 2015 v 15:48 | Reagovat

Na jednu stranu s tebou souhlasím. Nechápu ty lidi, co přidávají takové ty "svoje emoce", jako třeba "cítí se jako by jí někdo bodl kudlu do zad #lítost #jednažiletkajedenživot #zrada #stejně mě nezajímáš" a blablabla.
Na druhou stranu, je to jejich facebook, oni se budou za pár měsíců cítit trapně a když to těm lidem nevadí, ať si tam sdílí, co chtějí. :-)

A máš pravdu, bez emocí bychom byli jen chodící schránky. :-)

17 Van Vendy Van Vendy | Web | 8. srpna 2015 v 15:13 | Reagovat

Lidé jsou různí, někteří se potřebují podělit, někteří to přehánějí až k okázalosti, jiní zase emoce v sobě tutlají, zejména ty negativní, problémy, starosti, smutek. Každý reaguje jinak. Není špatné, když na nasdílený pocit momentálního smutku reagují oblíbenci podporou, ale nemělo by se to stát pravidlem. A hlavně, každý by si měl uvědomit, že co na tu facebookovou tabuli vyvěsí, to tam zůstane už navždycky. Nehledě, že si každý může jeho příspěvek stáhnout a poslat dál...

18 userka userka | E-mail | Web | 10. srpna 2015 v 16:53 | Reagovat

Zvolávám: PŘEEESNĚĚĚ! To fakt miluju, když někdo na FB napíše něco pesimistickýho, a když se ho na to pak někdo zeptá, nechce o tom mluvit, anebo o tom jde mluvit na chat. Prooč?!

19 lwineah lwineah | Web | 23. srpna 2015 v 14:45 | Reagovat

Určitě souhlasím. Ty pesimistické stavy opravdu nechápu, stejně to tomu člověku neulehčí.
Já sama toto používám jen v případě, že se mi stalo fakt něco skvělého, třeba lístky na koncert nebo tak, ale nvm proč bych měla na face psát, jak mi někdo zlomil srdce a blá blá...kraviny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.