|Recenze| Cizinec přichází

18. března 2016 v 16:59 | Whirpy
Zdravím vás!
Dnes bych vám ve formě krátké recenze ráda doporučila velmi silný příběh, tedy knihu od skvělého spisovatele Miky Waltariho. Přestože byl román Cizinec přichází podstatně kratší než třeba Waltariho Egypťan Sinuhet, který navíc vyšel později, co se čtivosti a příběhu týče má rozhodně co nabídnout.
V osnově jsem vynechala pát kolonek, ale knihu tentokrát k maturitě nemám, takže na tom nesejde.

Stručně k autorovi
Něco o málo o Waltarim se můžete dočíst už ZDE, v recenzi na knihu Egypťan Sinuhet.

Název knihy a rok prvního vydání
Název: Cizinec přichází
Rok prvního vydání: 1937

Já četla vydání z roku 2005
Citace: WALTARI, Mika. Cizinec přichází. Vyd. 2., V tomto překladu 1. Překlad Jan Petr Velkoborský. V Praze: Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1465-2.

Literární žánr
Psychologický román

Výrazová forma
Román je psán chronologicky v kapitolách spisovným jazykem.

Místo a doba, ve které se příběh odehrává
Finský venkov.

Postavy a jejich charakteristika
Aaltonen - "cizinec" silný, hodný, pracovitý a citlivý muž poznamenán svou nešťastnou minulostí, před kterou utíká.

Herman - Starý hospodář, zdá se být nepřístupným a nepříjemným skrblíkem, ve skutečnosti je to však hodný a rozumný člověk.

Žena - Nebo také hospodyně či paní domu, hlavní postava, jejíž jméno však neznáme. Velmi silná osoba s nelehkým osudem.

Alfred - Ženin muž, alkoholik a duševně nemocný člověk.

Kompozice
Vše začíná jednoho jarního večera, když cizinec Aaltonen přichází na osamocené hospodářství, kde podle inzerátu hledají čeledína. Uniká před svou minulostí, o které se v knize později dozvídáme (nebudu vyzrazovat). Co se hospodářství týče, všechnu práci zde zastává žena za pomoci starého hospodáře Hermana. Její manžel Alfred je alkoholik a v jejích očích velmi slizký a nechutný člověk. Manželská jiskra už dávno vyhasla a žena se ho štítí a přehlíží ho. Jeho doteky v ní probouzí bolest, nenávist a zášť.
Není se tedy čemu divit, že postupně nachází útěchu u Aeltonena s kterým později zplodí i dítě. Toho se však Aaltonen nedožije, neboť labilní manžel, tušíc nevěru své ženy nachází v starém příkopu na brambory, postarší vojenskou pušku a se stupňující žárlivostí, nenávistí a touze po pochopení a pomstě, kterého se mu dle jeho názoru nedostává, se nebojí pušku použít. Vyčíhá si vhodnou chvíli, a když jde Aeltonen sekat do lesa dříví, tak jej zabije.
Žena a starý Herman, jehož stav už není nejlepší, dorazí na místo činu, když je už pozdě, avšak žena s ledovým klidem zbaví života i svého manžela. Potom se vydává na útěk s posláním vychovat nenarozené dítě milovaného Aaltonena.
Starý, nemocný Herman zůstává osamocen a na přání ženy se vydává nahlásit Aaltonenovu vraždu.

Výpisek
Str. 85
"To smrt seděla na voze, taženém v teplé záři letního dne bílým koněm, a držela opratě žilnatýma, kostnatýma rukama. Chléb a víno, tělo a krev, tajemná jednota země a člověka, která byla větší než on, věčnější než jeho myšlenky. Ničím vedle ní bylo všechno vědění a myšlení."

Str. 97
"Z domu se náhle ozval křik a pak hlasité zasténání. Aaltonenovi se zatmělo před očima. Stěnami a přes celý dvůr se až k němu doneslo zasténání a on ani na okamžik nezaváhal. Rozběhl se k domu a rozrazil dveře světnice jako černý anděl pomsty. Žena klečela na podlaze a muž žijící v zadní komoře jí kroutil ruku za záda a jeho tučná tvář, celé jeho tělo se chvělo divou, neovladatelnou žádostí. Ženin nezvyklý oblek a nahé paže v něm probudily nezřízený chtíč a on nic jiného nevnímal, ani Aeltonenova příchodu si nevšiml. Nevadily mu rány, které mu uštědřila bránící se žena. Aaltonen natáhl ruku, zvedl muže za krk do vzduchu a mrštil s ním o podlahu. Muž potácivě vstal, vrhl na Aaltonena nechápavý pohled a pak zvedl ruce, aby si chránil obličej, Na odpor ani nepomysel."

Vlastní hodnocení
Jako vždy nadčasový a inteligentní Waltari. Skvěle vylíčil nejen pocity a osudy postav, ale také krajinu a okolí finského venkova, na kterém se příběh odehrává. Abych pravdu řekla, mrazilo mě z toho v zádech, opět to tak skvěle vystihovalo lidi a bohužel i dnešní dobu. Špatné manželství, problémy s alkoholem, dluhy.
Mám v plánu pustit se i do Dohry, což je pokračování tohoto románu, který vám doporučuji.

 


Komentáře

1 Ďábelská Victoria Ďábelská Victoria | Web | 18. března 2016 v 17:06 | Reagovat

Zajímavé..jinak pěkný blog :)
Spřátelíš?

2 Beatricia Beatricia | Web | 18. března 2016 v 23:40 | Reagovat

Výborně zpracovaná recenze. Oceňuji charakteristiku osob, kompozici i výpisek. Mám ráda psychologické romány, takže si to znamenám. ☼☼☼

3 Natálie Natálie | Web | 19. března 2016 v 19:27 | Reagovat

tož to vypadá dobře.. :)

4 Cedor Cedor | Web | 19. března 2016 v 20:49 | Reagovat

Páni. Toto by mě určitě bavilo. Možná si to zkusím i sehnat... Určitě by se líbila i mojí sestře, knihomolce:D. Navíc je to psáno spisovnou češtinou a já vyloženě nesnáším knihy, kde to je psané nespisovně (viz. My děti ze stanice Zoo). Takže až budu mít našetřeno více peněz zajdu do místního knihkupectví a a porozhlédnu se po této knize:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.