|Recenze| Spalovač mrtvol

8. května 2016 v 17:24 | Whirpy
Po delší době přidávám recenzi na knihu. Tentokrát je to Spalovač mrtvol od Ladislava Fukse, opět podle maturitní osnovy.


Stručně k autorovi
Ladislav Fuks se narodil roku 1923 v Praze v rodině policejního úředníka. Absolvoval gymnázium a po válce také FF UK v Praze.
Celou jeho literární formu tvorbu ovlivnilo rodinné prostředí, ale také dramatičnost doby, ve které žil a to svými peripetiemi a tísnivou atmosférou. Na gymnáziu jím otřásla perzekuce (pronásledování) židovských spolužáků. S válečnými zážitky se tak vyrovnával nejen ve svých prvních, ale i pozdějších knihách.
Avšak jeho první knihou byla odborná publikace o zámku Kynžvartu z roku 1958.
Jeho první román Pan Theodor Mundstock vychází až roku 1963. Po velkém úspěchu se věnoval už jen literatuře a následovala další díla: Mí černovlasí bratři (1964), Smrt morčete (1969), Variace pro temnou strunu (1966), Spalovač mrtvol (1967), Myši Nátálie Mooshabové (1970), Příběh kriminálního rady (1971), Oslovení ze tmy (1972), Obraz Martina Blaskowitze (1980) a jeho nejrozsáhlejší katastrofický román Vévodkyně a kuchařka z roku 1983.
Zatímco v některých prózách převažovala historická kulisa, tak v jiných to naopak byl psychologický zájem zacházející až do bizarnosti.
Ladislav Fuks byl výjimečným prozaikem, jehož díla se vyznačují složitou metaforikou, symboličností a mistrovskými kompozičními schopnostmi.
Není tedy divu, že řada Fuksových příběhů nejen přeložena do cizích jazyků, ale také zfilmována.

O knize (název, rok prvního vydání atd.)
Název: Spalovač mrtvol
První vydání: 1967
Četla jsem toto vydání: FUKS, Ladislav, POHORSKÝ, Miloš (ed.). Spalovač mrtvol. Vyd. 3. V Praze: Odeon, 2003. ISBN 80-207-1127-9.

Literární druh
Epika

Žánr
Novela, horor

Výrazová forma
Próza

Téma knihy
Ve Fuksově Spalovači mrtvol se setkáváme s tématem "hodného" vraha, který postupně vyvraždí členy své rodiny, dle jeho názoru pro jejich dobro. Já jsem to tedy pochopila tak, že "nic není, jak se zdá a vše se může změnit" neboť na začátku se jeví pan Kopfrkingl jako milý, v rámci možností možná i vyrovnaný a soucitný člověk, jenž na svou rodinu nedá dopustit. Postupně se nám však před očima pan Kopfrkingl mění, načež se rýsuje patologický případ, kterému nacismus pro jeho slabou vůli vymyl mozek a nakonec téměř celou svou rodinu, které v žilách koluje taky židovská krev "mile" vyvraždí.

Námět knihy, motivy
Kniha má člověku ukázat ideologii moci a vliv války na lidskou psychiku.

Doba, ve které se příběh odehrává
Období okupace Česka za druhé světové války (1937-1938). Závěr knihy se však odehrává v roce 1945.

Místo, ve kterém se příběh odehrává
Praha (Krematorium, německé Casino a jiné části Prahy např. Staré Město nebo rozhledna na Petříně)

Postavy
Karl (Roman) Kopfrkingl - Protagonista románu, tedy "spalovač mrtvol". Na začátku knihy se nám může jevit sice jako trošku praštěný, podivínský a snad i omezený, avšak milující a starostlivý otec rodiny, který má rád hudbu a umění a jak o sobě často říká je abstinent a nekouří. Postupně se pod vlivem nacistické ideologie, kterou ho ovlivní hlavně přítel Willi, mění natolik, že jsou zpřeházeny jeho životní hodnoty a ideály, načež je schopen zabít vlastní rodinu. Nakonec skončí v blázinci.

Marie (Lakmé) Kopfrkinglová - Manželka Karla, hodná, milá, obětavá, často však zamlklá a pasivní. Má židovské kořeny.

Willi Reinke - Kopfrkinglův přítel, který razí nacistické ideály a nakonec jimi výrazně ovlivní i svého přítele.
Milvoj "Mili" Kopfrkingl - Čtrnáctiletý syn Karla a Lakmé, zamlklý, toulavý a zřejmě šikanovaný.
Zina Koprfkinglová - Šestnáctiletá dcera Karla a Lakmé, chytrá, nadaná a krásná.

Další postavy: zaměstnanci krematoria (Dvořák, Fenek, Lišková, Vrána…), sousedé Kopfrkinglových (doktor Bettleheim, Prachařovi…)
Míla Janáček - Zinin přítel, Strauss - obchodník s cukrovinkami a agent pana Kopfrkingla, který roznáší mimo jiné letáky do krematoria a jiné…
U postav Fuksova románu si lze povšimnout zvláštního výběru jmen např.:
Dvořák, Janáček, Strauss mají poukazovat na protagonistovo zaujetí hudbou
Zatímco Lišková, Fenek, Vrána zase na chápání rovnocennosti zvířat a lidí.

Dále na bizarnosti románu přidávají určité postavy, o kterých de facto nic nevíme:
  • růžolící dívka v černých šatech s nějakým chlapcem
  • tlustý mužík s červeným motýlkem v tlustém bílém límci
  • starší žena v brýlích (zřejmě alkoholička neboť při každé zmínce má u sebe nějaký alkohol)
  • nesourodý manželský pár v podání paní v klobouku s perem a tlustějšího muže s holí s výrazným pražským akcentem, jehož výstup vždy končí tím, že chce svou paní dát do blázince
S těmito postavami se setkáváme v románu s jistým časovým odstupem při různých situacích od začátku až do konce a ačkoliv vlastně s Kopfrkinglovými nijak přímo nesouvisí, tak se s nimi "náhodně" setkáváme jako pozorovatelé.
Počet postav je omezený, děj se odehrává v krátkém úseku = znaky novely

Jazyk
Dílo je psáno spisovnou češtinou v er-formě s občasnými německými vpisky.
Fuks se vyznačuje používáním metafor, symbolik, hranicí mezi realitou a fikcí, či zvláštním upořádáním slov ve větě a projevy postav, které mohou díky tomu často působit strojeně až děsivě.
Hlavní postava používá oslovení jako: nadoblačná, něžná, nebeská, čarokrásná. Dále v Koprfkinglově mluvě najdeme často věty jako třeba "jsem abstinent, nepiji ani nekouřím", "citliví lidé hudbu milují" a jiné, kdy můžeme nabýt dojmu, že jde pouze o mechanické fráze na základě vlivu okolí, či si někdy pro změnu myslet, že pan Koprfrkingl dokáže vnímat krásu odlišně a procítěněji na rozdíl od jiných lidí.
Spalovač mrtvol vrcholí jednotlivými vraždami členů rodiny, které jsou však popsány stroze.

Kompozice
Všechno začíná v ZOO, kde manželé Kopfkinglovi stojí před leopardí klecí, tedy na místě jejich seznámení. Jejich manželství trvá již devatenáct let, mají krásný byt a dvě děti Zinu a Miliho a taky kočku Rosanu. Pan Kopfrkingl je zaměstnancem v pražském krematoriu a je odborníkem ve svém oboru, někdy se jeho počínání může jevit až fanaticky, hodně si však i přes svou podivínskost zakládá na své rodině.
Ovšem ideu krásného rodinného života pana Karla Kopfrkingla naruší jeho přítel Willi, jenž zneužije jeho slabé vůle (snad byl pan Kopfrkingl bláznem od začátku) a postupně zpřehází jeho životní hodnoty. Ze začátku se s Willim setkáme jen při občasné návštěvě, následuje utkání v boxu, kdy pozve pana K. se synem Milim, aby se podívala na "vůdcův" sport. A jeho ovlivňování vrcholí vstupem pana K. do SdP (později NSDAP). Následně dostává pan Kopfrkingl úkol, aby v přestrojení žebráka navštívil Staré Město, konkrétně, aby v převlaku postával na Maislově ulici u židovské radnice v době svátku chevra suda (narození a smrt proroka Mojžíše) a ačkoliv vidí, že Židé jsou národem neškodným a většina z nich se dokonce nad panem K. v převleku žebráka slituje, tak má pod Williho vlivem vsugerováno, že je to národ škodný a tak starý, že má už sklerózu a je proti dobru a ideálům říše. Pan K. se postupně mění, navštěvuje spolu s Willim německé Casino v Růžové ulici a nechává si vymývat mozek říšskými ideály, dokonce se chce rozvést se svou ženou, přestože v knize mnohokrát pochytíme, že rozvody neuznává a svatba a pohřeb jsou obřady, které člověk, má absolvovat pouze jednou za život.
Nakonec, ale ženu pana K. čeká horší osud než rozvod, tedy smrt. Pan K. je toho názoru, že ji vraždou zachránil, jelikož by se svou krví (byla Židovka) v "novém, šťastném a spravedlivém" světě trpěla. Následuje vražda Miliho a povýšení pana K. na místo ředitele krematoria. Zatímco manželku nechal spálit v Slatiňanech a její smrt ohlásil to na policii jako sebevraždu, tak Miliho zpopelnil osobně ve svém krematoriu s tělem ErnstaWagnera (esesák) a na policii řekl, že zřejmě utekl a nechává ho hledat. Potom už začíná bláznit a mít halucinace a zjevuje se mu tibetský mnich, který ho láká do Himaláj a říká mu, že je vtělením (inkarnací) zemřelého dalajlámy.
Zinu se mu, ač to má v plánu, zabít nepovede, neboť vše končí den před plánovanou vraždou odvozem pana K. do blázince. Dožívá se i roku 1945, kdy vidí z okénka sanitního vlaku, jak se pohublí lidé vracejí domů, pochopitelně jde o Židy, načež pan K. nabývá vědomí, že je všechny spasil, stejně jako to pociťoval třeba při vraždě své ženy.
"Šťastné lidstvo. Spasil jsem je. Jistě už nikdy nebude na světě pronásledování, nespravedlnost a utrpení, jistě už ne, ani koně... Pánové, teď nastává ten nový řád."

Nejzajímavější kapitola
Pro mě byly nejzajímavější hlavně kapitoly 10 a 11, kde už docházelo k výraznějším změnám, a odklonů názorů pana K. Budovala se větší náklonnost k nacismu, nechával se více ovlivnit.

Filmové adaptace
Roku 1968 Juraj Herz natočil filmovou adaptaci na tuto novelu, v hereckém obsazení můžeme vidět např. Rudolfa Hrušinského, Vlastu Chramostovou, či Iliju Prachaře a další.

Další spisovatelé Fuksovy doby
Jiří Marek, Jan Drda, Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Jan Otčenášek, Jiří Weil, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Karel Čapek…

Výpisky
Kapitola 1. strany 7,8
Ten článek v dnešních novinách o otci, který utekl od ženy a dětí, aby je nemusil živit, to je strašné. Co bude teď chudák ta žena s dětmi dělat? Snad je nějaký zákon, který ji ochrání. Alespoň zákony mají být proto, aby chránily lidi."
"Jistě je takový zákon, Romane," řekla Lakmé, "jistě tu ženu s dětmi umřít hladem nenechají. Sám říkáš, že žijeme ve slušném lidském státě, kde vládne spravedlnost a dobro, sám to přece říkáš. A nám se snad, Romane…"usmála se,
" špatně nevede…Máš slušnou gáži, máme velký, krásný byt, klidně se starám o domácnost, o děti…"

Kapitola 11. strana 106
"To, že se u vás mluvilo vždy česky, jsi nezavinil ty, ale ona, protože je Židovka. To, že jsi v sobě necítil německou krev, také není tvá vina, ale její, tlumila ji v tobě, protože je Židovka. Co asi říkala, když jsi šel v březnu jako žebrák do Maislovy ulice, to nevím, co říkala, když jsi byl přijat do NSDAP, to vědět radši ani nechci. Zajímalo by mě, co asi řekne, když budeš posílat děti do německých škol. Dnes už vidím aspoň jedno, jaký neblahý vliv má na Miliho. Ten chlapec je tak měkký, skoro zženštilý, copak to na něm nevidíš? Ovšem, tak skrytě oni působí, rozleptávají od dětí…

Kapitola 15. strana 136
Mnich se usmál a v té chvíli jako by se panu Karlu Kopfrkinglovi zamlžil svět. Ale bylo to zamlžení jeho vlastní duši. Když se trochu vzpamatoval, slyšel hrát nádhernou hudbu, byla to velká árie z Donizettiho Lucie, klavírní koncert, Nedokončená, Parsifal a Eroica…a pak nějaká skočná, klarinet, housličky, též basa, a pak nějaké bubínky, tympány a mlýnky…a viděl, že v jídelně stojí poblíž kočky a dveří s portrétem Vůdce a říšského kancléře muži v bílém, tři andělé, z nichž jeden se jmenoval Piskoř…a pak k němu přistupují, berou ho za paže a nebesky laskavě ho vedou z bytu, po schodech, kde uhýbá z cesty zděšená paní a její syn…

Vlastní názor
Fuksova novela Spalovač mrtvol je opět případ knihy, která ačkoliv je tenká, není zrovna nejlehčí. Svou bizarností (výstředností), občasnou groteskností (komičností), nezvyklými spojeními slov a charaktery postav dokáže kniha čtenáře lehce zmást a pochopit metafory a číst zde mezi řádky může být těžší, než se zdá.
Při první četbě, která ve mně zanechala smíšené pocity a snad i šok, navíc uniká plno detailů, proto je myslím lepší číst Spalovače mrtvol víckrát.
Lze však trvat na tom, že je to dílo originální a neobvyklé, snoubí se zde realita s fikcí a my jsme svědky toho, jak se podivínský spalovač mrtvol pan K. pod špatným vlivem mění z romantického manžela a dobrého otce v nacistického fanatika, vraha a později úplného blázna.

Jde o první dojem z knihy, třeba druhý bude jiný, těžko říct.
Pokud jste knihu četli, určitě napiště do komentáře svůj názor.

 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 8. května 2016 v 18:40 | Reagovat

Skvělá kniha, celá naše rodina ji přímo zbožňuje. :)

2 Beatricia Beatricia | Web | 9. května 2016 v 10:48 | Reagovat

Skvěle jsi pojala celou recenzi. Knihu jsem četla a viděla i film. Obě zpracování jsou dramatická a výborně podaná. Ve filmu exceluje herec Rudolf Hrušínský.☼☼☼

3 cedor cedor | Web | 12. května 2016 v 14:20 | Reagovat

Myslím že by se mi to i mohlo líbit.  Zní to moc zajímavě. Ačkoliv nevím jestli se mi podaří sehnat tuto knihu pokusím se o to. V našem knihkupectví by měla jistě  být a jak už zmiňuje nahoře Beatricia tak je film a na něj se podívám určitě :)

4 steel32 steel32 | Web | 13. května 2016 v 18:12 | Reagovat

tak tohle se mi úplně mega hodí, četla jsem ho k maturitě a pořád ho nemám zpracovanýho, takže děkujuu! :D

5 Lauralex Lauralex | Web | 20. května 2016 v 14:29 | Reagovat

Poslední kniha, co jsem k maturitě četla. A divím se, docela mě to bavilo. ;)

6 Natálie Natálie | Web | 25. května 2016 v 22:53 | Reagovat

na tu knihu bych neměla.. mě bohatě stačil ten film který jsem pomalu nevnímala.. prostě fujky.. nic pro mě..

7 sarushef sarushef | Web | 3. června 2016 v 14:32 | Reagovat

Já viděla film, kterej je absolutně epickej, i když je jasný, že nesedne každýmu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.